Niektorí tvrdíte, že evanjelia nemôžu byť spoľahlivým záznamom Ježišových slov lebo boli napísané 30-40 rokov po udalostiach.

Lenže Ježišove slová sa nešírili tak, ako sa šíria klebety, že niekto niekomu bez svedkov niečo povedal, ten to bez prítomnosti svedkov posunul ďalej až sme sa dopracovali ku finálnej verzii, ktorá tvrdila niečo úplne iné ako povedala prvá osoba.

Ježišovi učeníci sa pravidelne schádzali, pripomínali si Ježišove slová a učili ich ďalších ľudí. Keď sa dvanásť učeníkov zišlo aby si pripomenuli udalosti ktoré sa odohrali a pripomínali si slová svojho Pána, nebol problém pomerne presne zrekonštruovať, čo Ježiš hovoril a robil. Je to tak ako keď sa niekoľko svedkov po udalostiach stretne a snažia si spomenúť a spolu zrekonštruovať, čo sa dialo a potom to spoločne ďalej šíria.

Pri spoločných stretnutiach si ich prví kresťania znovu a znovu pripomínali až to každý ovládal tak dobre, že keby niekto niečo dôležité pozmenil, ostatní by ho na to hneď upozornili.

Okrem toho, prví kresťania pochádzali zo židovskej kultúry. Židia storočia šírili zákon ústnou tradíciou a dobrý študent mal mať dobrú pamäť aby bol “ako dobre utesnená cisterna z ktorej sa nestratí ani jedna kvapka vody” Zákon, ktorý židia šírili ústne po dobu niekoľkých generácií, napísali až v 3. storočí. Nazýva sa Mišna a je to asi osemsto!!! strán textu.

Navyše ľudia v tej dobe mali vytrénovanú lepšiu pamäť. Od malička požadovali do svojich detí aby si dlhé úseky textu pamätali naspamäť. Keď boli židovskí chlapci vo veku trinásť rokov prijímaní medzi dospelých, museli vedieť naspamäť päť kníh Mojžišových. Vzdelaní Gréci sa zase pýšili tým, že vedeli dlhé state z Homéra naspamäť, niektorí dokonca celé jeho dielo. S nástupom kníhtlače toto od našich detí nepožadujeme. Preto pre Ježišových učeníkov nemal byť problém zapamätať si Ježišove slová pomerne presne zvlášť keď to nestálo na pamäti jednotlivca, ale pamäti skupiny ľudí.

Tak ono je ostatne uplne jedno, kdy byla evangelia napsana. Kazdopadne byla napsana po smrti hlavniho protagonisty. Uz ze same podstaty toho, ze je sepisovalo nekolik lidi, v ruznych casovych odstupech a ze kazdy tam pridal vice ci mene vlastni pohled...nemouhou byt tedy 100% odrazem toho co se stalo, ale jen zprostredkovanou vypovedi filtrovanou zkusenostmi, znalostmi a schopnostmi pisatele, poplatne schopnostem nahlizeni a chapani sveta v te dobe a urcene pro lidi te doby.To by si mel hlavne uvedomit kazdy, kdo si je vyklada doslovne, veri kazdemu slovicku a zaklada na tom vlastni zivot a svuj svetanazor. Je faktem, ze hlavni protagonista byl velmi vyjimecnou osobnosti a ze lidem tehdejsiho sveta stalo za to o nem psat. Otazkou vsak zustava : "Byl to opravdu Buh ?"

K Dawkinsovi mám takový zvláštní vztah, na jednu stranu by měl dostat metál za boj proti tmářství ve školách. Na druhou stranu je jeho ateismus doslova militantní a více fundamentalistický než víra proti které bojuje...

Souhlasím. Paní Tvrdoňová je ovšem vášnivá kreacionistka zcela popírající evoluci.

Nebudu se zabývat slovíčkařením o evangelia. Mě v této nenávistné knize zaujalo něco jiného. Pan spisovatel  v prologu  píše "Je nanejvíš nepravděpodobné, že existuje Bůh" - přes svoji nenávist, protože je to vědec, a protože dobře ví, že neexistenci Boha se  vědě nepodařilo   dokázat, připouští slovem "nepravděpodobné", že tam přece jen něco může existovat.

-----

------

Snáší hromadu důkazů proti víře, ovšem asi na konci první třetiny knihy v malém odstavci veškerou svojí kritiku neguje a neutralizuje když píše:

Z hlediska existence světa jsou nanejvýš nepravděpodobné tyto události : Velký třesk, vznik solární soustavy, vznik života, vznik eukaryotní buňky, vnik vědomí (uvádím bez záruky). Jak by tyto události měly povstat, úplně nechává bez komentáře, dokonce je  ani  nesvádí na náhodu.

------ ------ Když už o tom diskutujeme, pravděpodobnost, že fyzikální zákony a konstatnty samy od sebe vytvoří vesmír, kde jsou možní pozorovatelé je 1:10^250 / pro srovnání  počet fundamentálních částic v našem vesmíru se odhaduje na 10^80 ( Stephen Webb-Kde tedy všichni jsou?) . To je jen pravděpodobnost pro fyzikální Vesmír, vznik života je ještě nepravděpodobnější.

Dokažte, že nemáte neviditelné rohy. Je vysoce nepravděpodobné, že je máte, ale vy dokažte, že je nemáte.

Argumentace falešnou analogií. Nelze srovnávat fakt, že lidé ve starověku věřili, že je země plochá, s tím, že mnozí lidé ještě stále doslova věří starověkému textu - Bibli. Ano, ani archeologie neověřila většinu textů Starého Zákona. A ani vy jste nikterak nevyvrátila domněnku, že byly kanonické texty Bible sepsány dlouho po Ježíšově ukřižování, a tudíž nejsou spolehlivé. Uvažte např. toto: Ježíš byl ukřižován okolo roku 30 n. l. Nejstarší texty Nového Zákona jsou však datovány do roku 60 n. l. Kdo si tak dlouho bude doslova pamatovat kázání?

Jiří, Evanjelia neboli napísané 100 rokov po udalostiach ale predpokladá sa, že asi 30 - 50 rokov po udalostiach (nevieme kedy presne, lebo originál sa nezachoval.) Vyzerá to dlhá doba, ale v porovnaní s inými starovekými dokumentami je to pomerne krátka doba. Prvé písomné správy o Budhovi boli napísané 500 rokov po jeho smrti, dovtedy sa šírili ústnym podaním.

Július Caesar zomrel v roku 44. p.n.l. A historik Suetonius o ňom hovorí v rokoch 110 až 120 n.l., teda po 155 až 165 rokoch

Dva najstaršie životopisy Alexandra Macedónskeho napísali Ariánus a Plutarchos viac ako 400 rokov po Alexandrovej smrti.

Prvý Mohamedov životopis napísali 120 rokov po jeho smrti atď.

Je to dlouhá doba. Lze tudíž předpokládat, že je Nový Zákon zkreslený, ovlivněný názory toho, kdo zapisoval.

He?

slovní průjem, nic jiného

Tedy i podle vás byla evangelia sepsána 100 let po událostech, které mají popisovat. Z hlediska  tehdejšího průměrného věku tedy až po pěti generacích.

Třeba pro evangelia platí něco jiného, ale spolehlivost věrnosti  popisu událostí přenášené zpaměti sto let se asi rovná nule. A nebo se liší přinejmenším tak, jak popis dobývání Troje Homerem od skutečného průběhu. Ten samozřejmě také neznáme. Prostě legendy táborových ohňů.

A kritika Bible je daleko starší, odehrála se v Německu před vznikem německé klasické filozofie. Pokud si vzpomínám, tak tím rozhodujícím spiskem byla kniha nějakého Strausse.

Zkusme si to vzít nestranně. Dejme tomu, že Ježíšovi bylo kolem třicítky, když ho ukřižovali, sož bylo někdy v třicátých letech. Dejme tomu, že evangelisti byli zhruba stejně staří, jako on, což není nijak divoké, lidé se tehdy (pokud se dožili dospělosti), dožívali v průměru víc než padesáti let (pokud bereme v potazu, že se evangelisté živili převážně jako kazatelé a moc se nenadřeli, tak u nich lze očekávat ještě víc). Takže jsou to tak maximálně tři generace a ne pět.

Za druhé, pokud najdeme fragment datovaný na přelom prvního a druhého století, neznamená to, že evangelium vzniklo v této době. Papyrus není věčný a mohlo se jednat o několikátý opis s tím, že originál nikdo nikdy nenajde - hlavně když uvážíme, že muslimové se zachovali naprosto klasicky ke všem spisům jiného náboženství.

Obávám se, že autentičnost popisu událostí, jak jsou v dnešním novm zákoně, nepůjde nijak vyvrátit, ale ani jednoznačně potvrdit.