už jsme daleko, ale stejně musím reagovat na excelentního statistika, pana Řeháčka, který říká :"S tou náhodou to příliš hrotíte". O většině věcí rozhodují přírodní zákony."

Pane Řeháček, jak to, že si neuvědomuje, že nutně i ty přírodní zákony musí být dílem Náhody? Nebo kde se tedy vzaly?

Vymyslelo je špagetové monstrum roku 999 před naším třeskem

99,999% obyvatel české kotliny a moravských úvalů zajímá nejvíc ze všeho jak dopadne další milostný vztah v Ordinaci v růžové zahradě.Ten desetitisící zbytek se snaží dát si odpověď na otázku odkud jdeme, kdo jsme a kam směřujeme.

Jsou na to pouze dvě odpovědi. Ta první je, jak to naznačuje pan Řeháček, že za vším je Náhoda a věda, která tu Náhodu objevuje. Ovšem zastánci myšlení v této skupině musí připustit, že věda jim žádná fakta k jejich názoru neposkytuje.

Věda pouze popisuje fyzikální a biologické zákonitosti, aniž by vysvětlila proč jsou, odkud jsou, proč mají takové vlastnosti jako mají. Naopak dnešní věda konstatuje, že jevy jsou tak komplikované, vzájemně provázané, konstanty a fyzikální vztahy tak jemně vyladěné, že normálnímu logicky myslícímu člověku musí být jasné, že se to prostě do Náhody nevejde.

Ateistický názor na svět, je názor nejméně sto let zamrzlý, tenkrát kdy Volta pustil do žabích stehýnek proud a oni se začali pohybovat - a Voltu jeho současníci chápali jako vládce nad životem, kdy buňka byla naplněna položivou protoplasmou, kdy vesmír byl věčný a neměnný a kdy všechno se pohybovalo a vyvíjelo, včetně fyzikálních zákonů podle Darwinovy evoluční teorie.

Darwinova evoluční teorie je mrtvá, o vesmíru máme Velký třesk a třeba o činnosti buněk píše J.Archibald,"Rovnice života" "I ty nejjednodušší buńky chrlí proteinové řetízky rychlostí vyšší než 15 aminokyselin za vteřinu", a dneska se mluví o tom, že enzymy v buńkách používají kvantové tunelování - molekuly třeba o milionu atomové hmotnosti prochází bez překážek přes stěny v buňkách.

Kdo dneska trochu sleduje fyziku a biologii musí vyvodit, že víra na Náhodu je prostě naivní a směšná.

Pane Potre, proč se tak rozepisujete, když končíte takovým nesmyslem? Moderní věda Darwinovu teorii dále potvrzuje, nikoli vyvrací. Ale samozřejmě i tato teorie prošla dalším vývojem, proto dnes mluvíme o neodarwinismu. S čím polemizujete vy? S vědou 19. století? Asi ano, protože po všech těch diskuzích mohu konstatovat, že jste se přes 19. století ve svém rozhledu dále moc nedostal.

Trochu mne mrzí, že jste ve svém blogu zcela opomenula trošku do mlýna, kterou k problematice vzniku života přispěl slavný český biochemik, mládek a Bůh samouk, Jára Cimrman.

V létě roku 1887 házel Cimrman šipkami v irské restauraci The Auld Shebeen na okraji Dublinu. Když hned na první pokus zasáhl terč o průměru 45cm v bodě A, spočítal si pravdpodobnost, že by něčeho takového mohlo být dosaženo náhodou. Vyšlo mu p=0, což je shodou okolností i pravděpodobnost samovolného vzniku života na této planetě. Na druhý pokus zasáhl terč v bodě B a i zde se ukázalo, že pravděpodobnost takového jevu je 0 (tedy přesněji 0.000). Když v průběhu večera takto vygeneroval celých 67 zázraků, Cimrman dospěl k přesvědčení, že musí být Bůh, protože nikdo jiný nedokáže sekat zázraky s takovou intenzitou a zručností.

Jára si byl ovšem palčivě vědom toho, že zatímco v té době poměrně nová Darwinova teorie položila základy ke zkoumání mechanismů evoluce, svaté texty si s praktickými detaily stvoření světa příliš hlavu nelámaly a obvykle ustrnuly na úrovni podobenství. Mistr se proto rozhodl využít svého náhlého božství k zacelení této díry na trhu. Po konzumaci deseti škopků Guinnesse se odebral do salónku a počal sepisovat své paměti. A byl příjemně překvapen, když po dvoudenní kocovině nalezl v kapitole "O původu družek" přesný popis božího stvoření života.

Bůh nestvořil ani první buňku, ani veškerou havěť, ale ocásek ještěrky, který po sedmi dnech usilovného odpočinku dorostl v celou ještěrku a ta se po dalších sedmi milionech let vyvinula jednak evolucí ve vyšší organismy (jako ptáci, savci a člověk) a jednak devolucí v nižší organismy (jako ryby, slimáci a chroust). Tím byla otázka vzniku života redukována na stvoření ocasu ještěrky. Cimrman si oddechl, když zjistil, že tímto procesem se podrobně zabývá Appendix D jeho božích memoárů.

Appendix D:

Stačí vzít dva drápky netopýra, deset deka kvasnic, vlčí slinu, sušený list kopřivy, dvě pilulky aspirinu, tři kapičky syntetického ředidla, půl litru kyseliny mravenčí a o půlnoci za úplňku to vše vmíchat do kotlíku s hovězím bujónem. Vaříme jej tak dlouho než přijde bouřka. Pak kotlík umístíme na vyvýšené místo - nejlépe na skálu - a v okamžiku, kdy do něj uhodí blesk, rozepneme ruce a zvoláme hromovým hlasem: "Dexempo multo federex".

Obavám se, že jste ten článek nepochopila. Já jsem přirovnával život v jeho fungování ke konvektivní bouři. A na tom si trvám. Také u bouře se snižuje entropie dodáváním energie z vnějšku, podobně jako u života. V obou případech se totiž jedná o disipující systémy. Podmínkou je, aby byly součástí otevřeného systému, což Země je - získává energii ze Slunce a znovu ji vyzařuje do prostoru. Důvodem sepsání článku bylo to, že někteří náboženští fundamentalisté vidí za fungováním života jakousi tajemnou sílu, která ho pohání v rozporu s 2. termodynamickým zákonem. Ale tak to prostě není. V reakci pod článkem se ovšem jeden fundamentalista ozval, čímž potvrdil, že ten článek vycházel z reálného jevu. Co se týče vzniku účelných vlastností, ty vám klidně mohou vznikat i v příslušném počítačovém programu, naprosto samovolně. Jako mohl vzniknout postupnou chemickou evolucí sám život. Ale to jsem popsal v jiném článku, ne v tom o bouři a buňce.

Pokiaľ ide o prirovnanie života, tak v tom s vami súhlasím. Aj ste v úvode napísali: Vývoj konvektivní bouře (bouřky) se v mnohém podobá fungování živé soustavy. Také při něm dochází ke zvyšování uspořádanosti, a tím ke zdánlivému porušování 2. termodynamického zákona.

Zdroj: https://svadlenka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=726368

Lenže na záver článku ste to aplikovali aj na vznik života a s tým už nesúhlasím. Citujem: Život tedy neporušuje termodynamické zákony. Dokonce ani jeho vznik není s těmito zákony v rozporu. Pokud za několik desítek minut dokáže v atmosféře vzniknout tak organizovaný tepelný stroj, produkující elektřinu a vítr, jenž někdy rozmetá i dům, tak proč by za stovky milionů let nemohlo postupnou evolucí, umožňující nárůst uspořádanosti, vzniknout něco tak vysoce organizovaného, jako je buňka?

Zdroj: https://svadlenka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=726368

Teda môj článok vyvracia len posledný odstavec z vášho článku.

Biologii ze zatím nezabývám, protože jsem nestačil ani popsat a vysvětlit všechny ty bludy ve fyzice, které se nahromadily za posledních 200 let.

Ale v jednom máte pravdu, život sám od sebe se nedá vybudovat, jinak by už vznikal v mnoha laboratořích.

Je to stejné, jako by jste navezli na hromadu cihly, písek a jiné stavebniny a čekali až příjde bouřka a postaví vám dům.

Aby vznikl dům, potřebujete nejdříve stavební plán a ten mezi materiálem nenajdete, ani za miliardu roků.

Proto souhlasím s názorem autorky, že život nevznikl náhodně a to jsem ateista.

Přirovnat život k bouřce, může jen biolog, který nezná zákony fyziky, nebo provokatér.

Je to jednodušší:

1) Zapomněl jste na dlouhé časové škály. To v laboratoři nenapodobíte. Proto v laboratoři život nevzniká a vy jste uvedl falešný argument.

2) V laboratoři ovšem již byly náhodnými procesy připraveny některé základní kameny života, což naznačilo, jak život vznikl. To je třeba vzít v potaz.

3) Vy kromě biologie nerozumíte ani termodynamice a dalším fyzikálním oborům, a proto se vám velmi často stává, že prostě jenom píšete nesmysly, přesně jako teď.

No dobře, připusťme inteligentní design. Ale jak teda ten život vzniknul? Kde se teda vzal ten designer? Vy jste vlastně vůbec na otázku neodpověděla.

Je to docela prazvláštní nauka. Bůh je prý nestvořený, věčný a neměnný. V rozporu s tímto tvrzením se najednou po nekonečně dlouhé době, která předtím uplynula, náhle rozhodl (čili podlehl změně) stvořit svět. Po nějaké době ho zase zničí a bude násleodvat další nekonečné bytí, tentokrát i s lidmi, které mezitím z nějakého neznámého důvodu stvořil. Celé je to dost bizarní představa.

Křesťanská Greta pí. Tvrdoňová opět v akci!

Z hlediska termodynamiky je přirovnání vzniku života ke vzniku bouřky nejen výstižné, ale je to vlastně úplně stejné. Vždy dochází v otevřeném systému ke snížení entropie.

Z hľadiska termodynamiky a zohľadnením len jednej stránky (energetickej) áno. Lenže ja som chcela poukázať aj na iné stránky.

Obávám se, že jste se dopustila minimálně dvou přespříliš velkých zjednodušení. Nechci se pouštět do debaty o víře, ale jen o Vašich argumentech.

Za prvé: Tvrzení, že "k životu potřebujeme obrovské množství různých chemický sloučenin" je pravdivé pouze pro stávající systém života. Ale vůbec nic neříká a způsobu vzniku života. Jak život vznikl nevíme i když pár teorií existuje. Je vysoce pravděpodobné, že vznikl postupnými reakcemi velmi jednoduchých chemických látek.

Za druhé: Nelze přirovnávat pravděpodobnost rozložení kamenů s pravděpodobností vzniku života. Pokud totiž vytvoříte podmínky pro vznik života pak se hodnota oné pravděpodobnosti vzniku začne blížit jistotě, že život vznikne. Snížila se pravděpodobnost ostatních možností.

Nesúhlasím s vami v ani jednom bode. Snáď si nájdem čas, aby som napísala článok prečo a bude inšpirovaný týmto videom https://youtu.be/_zQXgJ-dXM4

Problém je v tom, že jen ten, kdo pochopit chce, pochopí, že pouze s náhodou si nevystačíme.

Občas sleduiji dokumenty o evoluci a vždy mne rozesměje, když uslyším: "Moudrá matka příroda". To zazní vždy, když chybí argumenty pro samovolný vývoj bez někoho, kdo by mohl vložit myšlenku.

Přeji prima den a díky za článek.

Už ako dieťa som sa vždy zamyslela nad slovami "príroda to zariadila" a pýtala som sa sama seba kto je tá príroda. Skaly, voda, alebo zvieratá samé si to tak zariadili? Vtedy som ešte nevedela o náhodných mutáciách a prírodnom výbere, ale štatisticky je extrémne nepravdepodobné, žeby len vďaka tomu vzniklo obrovské množstvo druhov a orgánov.