Takže kdybych napsal pohádku o tom, jak Honza porazil smrt, a situoval bych ji do 7. roku vlády prezidenta Zemana a 3. roku vlády Andreje Babiše, zvyšovalo by to důvěryhodnost toho příběhu?

Ak by to bola len vymyslená rozprávka ktorej by nikto nebol očitým svedkom, tak nie.

Tak, on asi existoval. Pohádka je spíš to, co se na to nabalilo. Povšimněte si, že ti vaši zbožní Židé ho jako mesiáše nepřijali. A to se apoštolové hodně snažili naroubovat jeho příběh na starší židovské mýty. Křesťanství uspělo až mezi ne-Židy, a to ještě díky lidem, kteří se s Ježíšem nikdy nesetkali. Třeba díky Svatému Pavlovi.

Keby ste si vymysleli pohádku o tom, že Honza vstal z mŕtvych, tak by ste tomu neverili, lebo by ste vedeli, že to je pohádka.

My však vieme, že učeníci tomu naozaj VERILI, lebo boli ochotní byť prenasledovaní za svoju vieru vo zmŕtvychvstanie.

A byli pronásledováni ti, kdo u toho byli? Nebo až ti, kdo tomu uvěřili, protože jim to tak bylo podáno?

Aj tí.,ktorí u toho boli aj tí po nich.

Navíc bych podotknul, což vy nezmiňujete, že první křesťané byli pronásledováni nikoli přímo za to, čemu věřili, ale protože odmítali obětovat římským bohům a uctívat císaře jako boha. Tím pádem to o té víře jaksi nevypovídá vůbec nic - dopustila jste se dalšího logického klamu...

Ak by mi za neobetovanie rímskym bohom hrozila smrť, musela by som mať fest dobrý dôvod nerobiť to. Čo tým motívom mohlo byť?

Například víra, že vzhledem k blízkému Armagedonu už nestojí za to si kvůli prodloužení pozemského života o několik měsíců či nanejvýš let pošramotit vstup do života věčného.

A odkiaľ tú vieru vo večný život nabrali?