Profesor Dawkins vysvetľuje vzťah vedy a náboženstva

Hoci Richarda Dawkinsa vo svojich článkoch kritizujem, v nejakých názoroch s ním súhlasím. Jednou z tých oblastí je aj jeho kritika filozofie NOMA vo svojej knihe "Boží blud".

Skratka NOMA znamená "neprekrývajúce sa magistériá" a jej zakladateľom je S. J. Gould. Tvrdí, že veda a viera sa neprekrývajú, lebo sieť vedy pokrýva empirický svet, ale náboženstvo odpovedá na otázky morálky a hodnôt. Povedané slovami Galilea: "Veda vám povie ako to chodí na nebi, ale Biblia vám povie ako sa dostať do neba."

Je pravdou, že väčšina vedeckých záverov nemá nijaký vplyv na náboženstvo. Napríklad odpoveď na otázku aká je hustota jednotlivých telies, či aká teplota je na povrchu slnka, neovplyvní váš svetonázor.

Platí to aj naopak. Dawkins priznáva, že "Možná jsou některé otázky tak hluboké a významné, že budou navždy ležet mimo dosah vědy." a neskôr dodáva "Podobně se všichni shodneme na tom, že oprávnění vědy radit nám v morálních hodnotách je mírně řečeno sporné."Ale nezabudne dodať, že nám nemá čo povedať ani náboženstvo. (1)

Teda mnohé oblasti vedy a náboženstva sa naozaj neprekrývajú.

Ale kresťanstvo nie je len súborom etických hodnôt. Verí totiž v Boha, ktorý stvoril svet a aj do neho zasahuje. Hlása napríklad, že Boh sa vtelil v osobe Ježiša Krista, ktorý chodil po tejto zemi v Judsku za vlády cisára Tiberia, zomrel za naše hriechy a na tretí deň vstal z mŕtvych. Dawkins to pochopil, že ak bohu vyčleníme iba oblasť morálky a hodnôt, už to nebude Boh, ktorého nájdeme v Biblii. Týmito slovami trafil klinec po hlavičke: "Hypotéza Boží existence naznačuje, že tato realita, kterou obýváme, v sobě nese i jakéhosi nadpřirozeného původce děje, který zkonstruoval vesmír a - přinejmenším v mnoha verzích této hypotézy - udržuje ho, a dokonce do něj zasahuje prostřednictvím zázraků, které představují dočasné narušení jeho vlastních, jinak zásadně neměnných zákonů. .... A ať si tito vědci, kteří sami sebe řadí k myšlenkové škole „oddělených magisterií", říkají, co chtějí, měli by připustit, že vesmír s nadpřirozeným inteligentním stvořitelem je úplně jiný typ vesmíru než vesmír bez něho....Přítomnost či nepřítomnost jakési kreativní superinteligence je jednoznačně vědecký problém...Stejně je to s pravdivostí či nepravdivostí každého příběhu o zázraku, s jehož pomocí se náboženství snaží ohromovat davy věřících. Byl otec Ježíše člověk, nebo byla jeho matka v okamžiku jeho narození panna? Bez ohledu na to, jestli k zodpovězení této otázky do dnešní doby přežilo nebo nepřežilo dost důkazů, nadále to je v principu přísně vědecká otázka s jednoznačnou odpovědí: ano, nebo ne. Vzkřísil Ježíš Lazara z mrtvých? Vstal z mrtvých i on sám, tři dny po svém ukřižování? Na každou takovou otázku existuje odpověď, ať ji lze v praxi nalézt nebo ne, a to odpověď přísně vědecká. Metody, které bychom v nepravděpodobném případě, že by se někdy měly objevit relevantní důkazy, k vyřešení této záležitosti použili, by byly čistě a zcela vědecké."(2)

Súhlasím. Kresťanstvo, ktoré tvrdí, že nie je dôležité, či sa jednotlivé udalosti stali, lebo z príbehov si máme zobrať morálne ponaučenie už nie je biblickým kresťanstvom. Pochopil to aj apoštol Pavol, keď napísal: "Ak Kristus nevstal z mŕtvych, tak je prázdne naše kázanie a prázdna je aj naša viera."(3)

Škoda, že pán profesor však neurobil krôčik ďalej a nerozhodol sa dôkazy skúmať. Mnoho historických faktov sa síce pre nedostatok dôkazov dokázať ani vyvrátiť nedá. Ako nepriamo hovorí, v dnešnej dobe už nemáme dôkazy, ktoré by potvrdili, alebo vyvrátili, či Ježiš mal pozemského otca. Avšak historicko-právne dôkazy Ježišovho vzkriesenia máme a sú veľmi silné. Keď sa oxfordský matematik John Lenox Richarda Dawnkisa opýtal, či skúmal historické dôkazy Ježišovho vzkriesenia, odpovedal, že nevidí dôvod prečo by sa tým mal vôbec zaoberať. Zato však má guráž presviedčať čitateľov svojich kníh, že nijaké dôkazy v prospech existencie Boha nie sú. Je to snáď tým, že funclub pána profesora sa bojí kriticky myslieť a preskúmať dôkazy, ktoré by mohli otriasť ich presvedčením? Alebo sa mýlim a niekto sa naozaj odváži preskúmať fakty a ísť tam, kde ho povedú?

Aké vedecké metódy používajú historici? Do akej miery sa dajú aplikovať na historické fakty zaznamenané v Biblii? A nakoniec aké sú tie konkrétne historické dôkazy Ježišovho vzkriesenia? Na tieto otázky odpoviem v nasledujúcich článkoch.

Poznámky:

1. Dawkins, Richard: Boží blud : přináší náboženství útěchu, nebo bolest? Vyd. 1. - Praha : Academia, 2009. s.78
2. tamže, s. 79-81
3. 1. Korintským 15/14